Babrdon
Šmírák, superhrdina babrdónu / Voyeur Man, superhero of babrdón
"Kluci, co sekají dobrotu, jsou v Turecku." (Pižmo č.7)
"The boys who keep on the straight and narrow are in Turkey." (Pižmo no. 7)
Sam oproti laskavé péči, kterou vykonává pro rozvoj kultury, postupuje ve své umělecké práci skutečně bezohledně. Artefakty nebo texty v zásadě znepřístupňuje nečekaným užitím formy, často jde do určité míry na hranici srozumitelnosti. Pracuje s dekonstrukcí jazykové struktury. Důvěra v inteligenci diváka nebo čtenáře je v jejím případě neomezená. Ten, kdo se s její prací setkává, se musí zorientovat sám. Výsledkem může být nepochopení nebo naopak objevitelský pocit, podaří-li se rozpoznat obsažené významy.
Babrdón je neologismus, kterým Sam pojmenovává do sebe zahleděné teoretické texty, které ztratily vazbu k tomu, čemu se věnují, a s jistou zálibou je v nich užíván obstarožní jazyk. Termínem pojmenovala rubriku na zadní straně PIŽMA, kam pravidelně píše. Texty, které zde uveřejňuje, vycházejí z komprese. V každém čísle se vedle sebe objeví několik typů.
Jedny z nich je
možné charakterizovat jako reduktivní příběhy. Z několika sloves a popisu
prostředí je nastíněn příběh, který vytváří rámec pro sdělení. Například v
čísle 10 vyšel "Postup a plánek na stavbu rozhledny", který začíná:
"Chytni syna za ruku a společně připravte
dřevo, podle toho, jak má být vaše rozhledna vysoká." a končí: "Po dokončení pokliď nářadí a zbytky dřeva,
sedněte si a čekejte, až přijdou první návštěvníci. Podobným způsobem můžeš
realizovat mnoho dalších staveb. Vždy dbej na pořádek."
Realismus, jakým jsou popsané až
primitivní principy, nechává vyniknout zvrhlé chování.
Silným tématem, které prostupuje texty i práci Sráče Sama obecně, je revize křesťanství. Dobírá si církev jako instituci, slovními útoky narušuje její mocenskou pozici. Stejně tak nešetří biblické postavy a provádí slovní humanizaci božství.
"RSS je rodina XML formátů
V palmoví to šustí, vysílají film pro dopolední čas. Modré Mariino roucho neprosvítá, protože se to k Ježíšově rodičce nehodí. Wordová aplikace opravuje malé j u JEHO jména. Příběh se nepřesouvá ani nemění. Myšlení, logika ani statistika nemají vliv. Ježíši, když říkáš všechny věci najednou, je každá z Tvých myšlenek hlavní?
Pane?
(PIŽMO č. 12)
Biblické postavy jsou zasazeny do sekulárního prostředí, jejich role není hodnocena, přesto faktický popis, určí jejich pozice. Církev ve vztahu k víře považuje Sam za instituci, která nastavila jedny z nejsilnějších umělých rámců společnosti. V rozlišování mocenských vztahů vychází z Foucaulta. Boha, kvůli roli vševidoucího "kontrolora", která mu byla přisouzena biblickým příběhem, pojmenovává "Šmírák". O koho se jedná, může čtenář dedukovat pouze z kontextu. "Šmíráku, díky, že jsem mohla něco udělat." (A2, 2014), "Šmíráku, Šmíráčku, chlapečku můj zlatý, nejsi unavený?" (Pižmo 25/2016). I v jeho případě humanizuje jeho vlastnosti. Zároveň ironizuje to, že jde o mužskou postavu.
db
Compared to the loving care she expends on promoting culture, Sam takes a truly inconsiderate approach to her artistic work. She essentially renders her objects or texts inaccessible through an unexpected use of form, often pushing the limits of comprehensibility. She works with a deconstruction of linguistic structure. She has limitless faith in the viewer's or reader's intelligence. Anyone who encounters her work must find their own way through it. The result can be a failure to understand her work, or it can be a sense of discovery if the viewer succeeds in identifying the meanings contained within.
"Babrdón" is a neologism that Sam uses to describe navel-gazing theoretical texts with penchant for old-fashioned language that have lost all contact with the thing they are describing. She used the word as the title of her column on the back page of PIŽMO magazine, for which she writes regularly. The texts that she has published here are based on compression. Each issue publishes several types next to one another.
Some of them can be described as reductive
stories. Using just a few words and a description of a place, she hints at a
story that forms the framework for her message. For instance, issue no. 10 published
"Instructions and plan for building a lookout tower." The text opens
with: "Grab your son by the hand
and, working together, prepare enough wood in accordance with how tall your
lookout tower should be," and ends with: "After completion, put away your tools and the leftover wood, sit down,
and wait for the first visitors to arrive. A similar approach can be applied to
building many other structures. Always pay heed to order."
The realism with which primitive principles are described results in twisted
behavior.
One strong theme in the writing and art of Sráč Sam is a revision of Christianity. She pokes fun at the church as an institution, using verbal attacks to disturb its position of power. In the same vein, she does not spare Biblical figures and engages in a verbal humanization of divinity.
"RSS is a family of XML formats
Mary is cooking steamed liver with rice.
There is a rustling among the palms. The afternoon movie is playing. Mary's
blue robe is not translucent because that would not be befitting of Jesus's
parents. Microsoft Word fixes the lowercase j in HIS name. The story does not
move forward or change. Ideas, logic, or statistics have no influence. Jesus,
when you say all things at once, is each of Your thoughts the main one?
My Lord?
Do you have anything to eat?
No."
(PIŽMO no. 12)
Biblical figures are placed into a secular setting, their role is not evaluated, and yet the factual description determines their position. In Sam's view, in relation to faith the church is an institution that has established some of the strongest artificial frameworks of society. In distinguishing power relations, she works on the basis of Foucault. Because of his role as all-seeing "inspector" - a role he was assigned by the Bible - she calls God "Voyeur Man." It is up to readers to deduce from the context who she is talking about. "Thank you, Voyeur Man, that I could do something." (A2, 2014), "Voyeur Man, oh Voyeur Man, my golden boy. Are you not tired?" (Pižmo 25/2016). Here, too, she humanizes his characteristics while simultaneously ironizing the fact that he is a male figure.
Denisa Bytelová
...
...